Jak se žije na vozíčku?

Kolik jsme uběhali a kolik vyběhali?
Letošní ročník byl rekordní co do počtu uběhnutých kilometrů. Naběhali jsme dohromady více než 900 kilometrů a společně jsme vybrali více než čtyřicet tisíc korun. Od dětí ve školce a jejich paní učitelek skončily v kasičce téměř tři tisíce korun, od školáků a zaměstnanců školy něco přes dvacet tisíc, při odpoledním běhání do kasičky přibylo necelých třináct tisíc a společnost Anecoop přispěla ochutnávkou melounů, přičemž k utržené částce posílají přímo na účet Konta Bariéry pár tisícovek, aby jejich celkový příspěvek dosáhl na pět tisíc korun. Když jsme sečetli všechny položky a přidali jsme pár drobných, abychom celkovou sumu zaokrouhlili na celé tisíce, z Lipenců tak na Konto Bariéry přibyla částka 42 000 Kč. Všem, kteří přispěli, velmi děkujeme, a věříme, že peníze pomohou Alešovi nejen v jeho životě a sportovní přípravě, ale nepřímo pomohou i dalším, se kterými se Aleš potká a zapůsobí na ně podobně, jako zapůsobil na naše žáky.

Když jsem se Aleše vyptávala na podrobnosti kolem auta, lehce jsem naznačila názor jednoho mého nejmenovaného známého, který mi řekl:Nebudu dávat peníze chlapovi, který si může sám vydělávat, to bych dal radši na nějaké dítě. Přemýšlela jsem, jestli to podobně nebude vnímat i někdo další. Proto jsme na hřišti měli ještě jednu kasičku a na nástěnce informace o tom, že darované peníze mohou v případě zájmu dárce putovat i na účet Lukáše, na kterého letos Konto Bariéry vybíralo přednostně. Dejte prosím všechny peníze na konto Lukáše, řekl pak Aleš. Udělá to radost mně i jemu. Pro mě bylo cenné setkání s dětmi, jak jsme si povídali, jak se na všechno možný ptali… Moc ráda bych Alešovi vyhověla, ale neuděláme to. Vybírali jsme na Aleše. Všichni, kdo přispěli, věděli, komu ty peníze pomohou. Kdo s tím měl problém, nepřispěl. Tak to je v pořádku. Aleše jsem obdivovala tak jako všechny vozíčkáře, kteří svůj úděl nesou statečně, už před naším setkáním. Během osobního setkání jsem se přesvědčila, že je to muž s otevřeným srdcem. Po jednom dni, který jsme vedle něj prožili, mohu říci, že k němu cítím víc. Vážím si ho. A moc mu fandím.

Zajímavé odkazy

Medailonek o Alešovi

Alešův facebook

Facebook rugby teamu, který Aleš založil

Krátké video o Alešovi a jeho týmu

O projektu Vzpoura úrazům

Upoutávka na rugby

 

Věřím, že setkání s Alešem ovlivnilo i naše žáky a ve svém životě si na něj občas vzpomenou – budou více předvídat a domýšlet důsledky svého jednání, a když už se něco v jejich životě pokazí, nepoloží je to a dokáží se na věci podívat z té lepší strany. Jako to udělal Aleš. Úrazem se vám život ze dne na den otočí naruby, ale neskončí! Musíte se přizpůsobit a bojovat. To jsou jeho slova. A po setkání s ním víme, že to nejsou jen fráz

Přikládáme pár fotografií z celého dne. Spoustu dalších si můžete prohlédnout ve fotogalerii Rajče.

Jitka Krůtová, ředitelka školy

 

Sdílet