1. 10. 2019

Zájezd do Anglie

První idea podniknout s dětmi výpravu do Anglie se objevila cca před dvěma lety, kdy se mě současní deváťáci zeptali, zdali bychom nemohli podniknout výlet do Británie. Začalo hledání tématu, cestovní kanceláře… Rok se s rokem sešel a minulý týden v pondělí 23. 9. 2019 jsme vyrazili. Na naši výpravu na Britské ostrovy jsme vedle deváťáků přibrali i děti z dalších ročníků. Než se pustím do popisování zážitků, tak musím úvodem děti pochválit, protože dlouhou cestu snášely trpělivě, byly ukázněné, poslušné a celkově svoji školu (až na ojedinělý incident) svým vystupováním dobře reprezentovaly.

Není lehké takovýto výlet podniknout se čtyřiceti dětmi, protože jiná země - jiný mrav, a cestující pedagogický doprovod musí celou dobu dávat pozor nejen na probíhající program dle časového harmonogramu, ale především dbát na bezpečnost svěřených dětí. Proto jim ještě asi dlouho bude v uších znít moje pokřikování „rychle, rychle, rychle“ (to když jsme přebíhali přes přechody, které v Anglii fungují na principu, že když naskočí přecházejícím červený panáček, auta se prostě rozjedou a na dobíhající pěší se žádný ohled nebere). Druhým nejčastěji používaným výrazem bylo „ dvojce šup šup“, protože jsme se neustále přepočítávali, abychom měli jistotu, že se nikdo na dlouhých pěších a lodních přesunech neztratil. Všechno jsme ale zvládli, v pořádku se vrátili, výlet si doufám všichni užili a musím za sebe říci, že i pochvala od paní průvodkyně a pánů řidičů při příjezdu zpět ke škole byla oprávněná.

A teď k pár zajímavostem. Za tři dny se nachodilo zhruba 45 km, průměrně čtyřikrát denně jsme zmokli. Všechny hostovské anglické rodiny v oblasti městečka Windsor byly neskutečně vstřícné a přátelské, což není úplně vždy pravidlem. Přesto, že Francie i Velká Británie jsou členy EU a součástí Schengenského prostoru, zažili jsme nefalšovanou pohraniční kontrolu. V Calais jsme museli všichni vystoupit z autobusu a jen s pasem jít na celnici a projít francouzskou a britskou hraniční pasovou kontrolou. Autobus a zavazadla zatím prohledali psi, ale žádné schované uprchlíky nenašli. Už tehdy si děti ověřily, že pozdrav „Good morning“, „thank you“ a úsměv dělají hodně a úředníci byli rázem o dost příjemnější. Vůbec celková slušnost celé skupiny a určitá pokora nám několikrát zajistila přednostní vstup na loď nebo na vytipovanou pamětihodnost.

Vypisovat dopodrobna kde jsme byli a co jsme viděli, by vydalo na kratší povídku, ale za dva dny v Londýně (v úterý a ve čtvrtek) jsme zvládli následující: Greenwich a nultý poledník, Tower a královskou klenotnici s korunovačními klenoty anglických panovníků, Tower Bridge s podzemní strojovnou, London Bridge, Millenium Bridge, Whitehall, Downing street, London Eye, Buckingham Palace, Westminster Abbey, St.Paul Cathedral, Hyde Park, St. James Park, Trafalgar square, Leicester Square, Picadelly Square, Millenium Bridge, divadlo Globe, House of Sweets, hrad Windsor. Jeden samostatný den (středa) byl věnován rychlé „ochutnávce“ nádherného univerzitního města Oxford, kde jsme prošli univerzitní katedrálu a jednu z nejslavnějších kolejí Christ Church, jejíž jídelna sloužila jako předobraz jídelny v Bradavicích ve filmech o Harry Potterovi. Procházka areálem kolem Bodlein knihovny jen umocnila naši touhu stát se na chvíli studentem jedné z mnoha proslulých kolejí a děti vzaly při krátkém rozchodu místní obchůdky s mikinami a tričky útokem. V poledne jsme se přesunuli směrem k Warner Bros Studiím, kde se natáčely filmy o Harry Potterovi. Myslím, že tento půlden ve studiích ještě dlouho utkví dětem v paměti, protože předčil naše největší očekávání.

V galerii najdete průřez naším krátkým putováním, a protože je dobré se na celý výlet podívat i očima dětí, můžete si přečíst i jejich postřehy, které sepsaly při zpáteční cestě domů v autobuse.

Postřehy účastníků:

Žáci 6. ročníku:

Zájezd do Anglie byl velice hezký, sice nám nepřálo počasí, ale i tak jsme si to užili. Rodiny byly milé a dobře vařily. Nejvíc se nám líbilo Warner Bros Studio a London Eye. Také jsme uviděli a prošli hodně památek např. Tower Bridge, Tower a další. Nakonec jsme se rozloučili s Londýnem a rodinami a jeli jsme zpátky domů.

Žáci 7. ročníku:

Zájezd do Anglie byl zajímavý, viděli jsme spoustu památek a navštívili jsme Harry Potter studia. Všechno to bylo super, až na to, že nám celou dobu pršelo.

Žáci 8. ročníku:

Výlet do Anglie jsme si vyhodnotili formou plusů a mínusů, takže nejdříve ty mínusy: špatné počasí; málo času strávených u rodin; hodně jsme chodili; málo přírody; dlouhá cesta; déšť; chození v dešti; lítost nad tím, že Big Ben byl obklopený lešením; celkem v Anglii jen tři dny – bylo to krátké. A teď ty plusy: hezká prohlídka Tower Bridge; bydlení v rodinách; cesta autobusem; moderní budovy; byli jsme v Londýně; hodné hostitelské rodiny; Harry Potter; London Eye; univerzita; filmy v autobuse; sladkosti v autobuse na závěr našeho výletu.

Žáci 9. ročníku:

Cesta nám utekla jako voda, trajektem jsme přepluli z Francie do Británie, než jsme se nadáli, už jsme koukali na Greenwichský park s výhledem na City. Každý den jsme toho navštívili opravdu hodně. Z prvního dne nám nejvíce utkvěl v mysli Tower Bridge, The Tower of London a také krásné vyhlídky na celý Londýn. Uvítání v rodinách bylo přívětivé, všichni jsme se už těšili na další zážitky, které nás čekají následující den. V Oxfordu nás zaujal studijní život krásná architektura i malebné obchůdky. Poté následovala Warner Bros studia. Z těch byli unešeni všichni, nejen fanoušci Harryho Pottera. Třetí den byl ze všech nejhektičtější, všichni se ale shodneme, že London Eye byl toho dne nejlepší zážitek. Londýn jsme prošli, jak nejvíce to šlo. Večer jsme nasedli do autobusu a tento krásný výlet byl bohužel u konce.

Simona Kuthanová, učitelka anglického jazyka, vedoucí zájezdu

Pozn.: Více fotografií si můžete prohlédnout ve fotogalerii Rajče.