Na dubu žaludy, na buku bukvice

Jsou tak mlaďounké. Jsou tak maličké. Tak bezbranné. A přitom mají před sebou takovou budoucnost. Velmi záleží, jak se s nimi bude zacházet. Kde budou růst. Kde zakoření. Jak bude o ně postaráno.

Mluvím o sazeničkách stromků. Jsou jako děti. Péče na začátku života se vyplatí.

Zasadit teprve roční duby a buky jsme se do lipeneckých lesů vydali s našimi páťáky. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a s posvěcením obce Lipence jsme si v úterý střihli dlouhý výlet s rýči, motykami a odhodláním. Místo k výsadbě vybral lesapán hajný Jarda, školník Míra v roli doprovodu byl zárukou, že jsme se neztratili a Honza z výzkumáku nám ukázal, jak správně zasadit strom. Pak nám rozdal sazeničky. Potěšilo nás, že se k naší bohulibé činnosti přidala paní starostka a místostarostka obce i paní ředitelka. Záhy našlo nový domov na padesát nových stromečků. Malí sazeči se předháněli v pečlivosti a důslednosti, jak zaopatřit právě ten svůj dub nebo buk, originálně zdobili jeho okolí, své dílo si fotili, byli ohleduplní k stromkům spolužáků a spolužaček. Celé to vypadalo jako procházka, jako výlet a hra. Jenže tato bude mít své pokračování. Stromy i děti porostou, mohou se stát naší chloubou. Mohou ze všech svých sil pomáhat tomu našemu světu. Stromy i děti.

Páťáci tím svým příspěvkem pohladili přírodu a umínili si, že své rostlinky budou sledovat, co z nich jednou vyroste. Jako my velcí budeme sledovat naše žáky, co vyroste z nich.

Zde si můžete přečíst, jak viděli celou akci Jana, Marta a Honza z výzkumáku.

Petr Mutina

P.S. Jano, Marto a Honzo (všichni z výzkumáku, pozn. redakce :), tisíceré díky za dnešek.

 

Sdílet