Šesťáci dostali zpětnou vazbu

Každý rok využíváme nabídky společnosti SCIO, abychom zjistili, jaké znalosti mají žáci naší školy ve srovnání se žáky jiných škol. Měsíc říjen bývá pravidelně vyhrazen pro testování šestých tříd a je vždy zaměřen na matematiku a český jazyk. Stejně tomu tak bylo i letos a jako obvykle byl součástí šetření i test všeobecných studijních předpokladů, který je pak porovnáván s výsledky v jednotlivých předmětech. Na základě výsledků je vypracována individuální zpráva žáka, kterou obdrží každý testovaný, a pro školu je vypracováno porovnání jednotlivých žáků, souhrnné hodnocení školy a její porovnání s ostatními zúčastněnými školami v České republice.

Asi nejpřehlednějším údajem z výsledků je percentil, který udává, kolik žáků ze sta svým výkonem dotyčný žák předstihl. Čím vyšší tedy číslo je, tím lepší výkon žák podal (např. percentil 95 udává, že ze sta testovaných jen pět mělo lepší výsledek). Výsledky jsou celkem vypovídající, protože testování se účastní pravidelně několik tisíc žáků ze základních škol a prvního ročníku osmiletého gymnázia. Při jejich zkoumání je ale třeba vzít v úvahu, že kolektivy tříd na druhém stupni základních škol jsou oslabeny o žáky s nadprůměrnými znalostmi, kteří odešli studovat na víceletá gymnázia. To je případ i letošní šesté třídy. Testováno bylo jedenáct z dvanácti žáků, kteří v naší šesté třídě zůstalo po odchodu osmi žáků z páté třídy (pětkrát osmileté gymnázium, jazyková škola a dvakrát přestup na jinou školu z rodinných důvodů, např. stěhování).

Výsledky školy v porovnání s ostatními školami
Zatímco v matematice se i přes výše uvedenou skutečnost držíme mezi průměrnými školami, v českém jazyce byl odchod více než třetiny žáků z páté třídy na osmileté gymnázium znatelnější a výsledky byly hodnoceny jako podprůměrné (70 % zúčastněných škol mělo výsledky lepší než naše škola). Porovnáním výsledků v testu s obecnými studijními předpoklady (OSP) ale bylo zjištěno, že v obou předmětech se s potenciálem žáků pracuje velmi dobře. V češtině odpovídají výsledky v testu studijním předpokladům žáků, v matematice dokonce žáci dosahují lepších výsledků, než které odpovídají jejich studijním předpokladům, jinými slovy – pracují nad své možnosti.

Individuální rozdíly
Zajímavé je porovnání percentilu ve všech třech částech testu. Obykle se ta tři čísla příliš neliší, ale jsou i výjimky. Pro zajímavost uvádíme několik příkladů, ve kterých byly odchylky větší než je obvyklé, pro srovnání jsou na prvním a posledním místě uvedeny výsledky žáků s nejvyšším, resp. nejnižším percentilem v testu obecných studijních předpokladů (OSP):

OSP 78 – ČJ 60 – M 70
OSP 47 – ČJ 55 – M 26
OSP 28 – ČJ 12 – M 48
OSP 27 – ČJ 49 – M 2
OSP 18 – ČJ 16 – M 70
OSP 17 – ČJ 39 – M 75
OSP 16 – ČJ 2 – M 20
OSP 9 – ČJ 34 – M 42
Shrnutí
A jaký je závěr? Budeme-li brát ohled pouze na výsledky v testech, nemůžeme být spokojeni. Pokud ale zvažujeme výsledky v širších souvislostech, situace je jiná. Na konci loňského roku jsme měli radost z toho, že pět žáků naší páté třídy, kteří se hlásili na osmileté gymnázium, bylo přijato a další žák byl přijat do jazykové školy. Tento úspěch je jednou stranou mince, tou druhou je nyní průměrný, resp. podprůměrný výsledek v testu žáků šesté třídy. Všechno souvisí se vším a nic s tím nenaděláme. Je třeba se na situaci podívat z jiného úhlu a vytěžit z ní co nejvíce. Ve třídě s malým počtem dětí lépe pracuje, dětem se dostává individuálnějšího přístupu a je tak velká pravděpodobnost, že na sobě udělají větší posun, než by se jim to podařilo v plně obsazené třídě. To ovšem za předpokladu, že „ruku k dílu“ příloží i ony samy. Věřím, že se to podaří.

Jitka Krůtová, ředitelka školy

Zatím nebyly vloženy žádné fotky.
Sdílet